Knihovna ponese jméno Fanka Jilíka

Na svém srpnovém zasedání schválili členové Zastupitelstva města Kunovice mimo jiné také změnu názvu Městské knihovny Kunovice. Ta se bude napříště jmenovat Knihovna Fanka Jilíka. Stane se tak v rámci připomínky 135. výročí založení první kunovické knihovny určené veřejnosti. Formálně se jednalo o spolkovou knihovnu, jejíž vznik inicioval čtenářský spolek pod patronací Občanské besedy, jež v Kunovicích působila. Toto výročí připomíná i letošní květnové vydání městského zpravodaje Kunovjan. 

A proč bude knihovna v Kunovicích napříště spojena se jménem Fanka Jilíka? Zkrátka proto, že spojení Fanka Jilíka s knihami, literaturou i Kunovicemi je natolik příznačné, že se snad ani jiné řešení nemohlo najít. Celý svůj život zasvětil knihám, literatuře, kultuře a především Kunovicím: v Kunovicích se narodil, žil i zemřel (1914-1994), o Kunovicích a Kunovjanech psal a ve svých dílech podává dobové svědectví o životě ve své rodné obci, jemuž neschází charakter uměleckého díla.

Fanek Jilík vstoupil do literatury v roce 1945. Na svou básnickou prvotinu navázal pracemi beletristickými, povídkovou knihou Děcka, romány Bosá léta a Komu se zelení, v nichž vylíčil život v Kunovicích v době svého dětství a mládí, a románem Hesla na vratech, v němž zaujal kritický postoj k násilnému združstevňování. Všechna tato díla jsou jmenovitě situována do Kunovic a je tedy jedním z mála spisovatelů, jejichž beletristické dílo má vedle své stránky umělecké i význam jako trvalý dokument života obce. Vedle toho v regionálních periodikách publikoval desítky fejetonů, povídek a dalších článků s tématem zejména lidové kultury. V této souvislosti je třeba připomenout také jeho seriál „Kunovský rok“, který vycházel na pokračování ve Zpravodaji města Uherské Hradiště v době, kdy Kunovice byly součástí okresního města, a později ve Slovácké jiskře. Neopominutelnou je i jeho tvorba publikovaná v časopise Malovaný kraj, v jehož redakční radě zasedal od 60. let minulého století takřka do posledních dnů svého života. Zásluhou románu Hesla na vratech se Kunovice staly námětem hraného filmu O Moravské zemi (režisér Antonín Kachlík), který je nejen výpovědí o době násilné socializace vesnice, ale i o lidových zvycích Kunovic (fašank, svatba aj.). Ve filmu vystupují mnozí Kunovjané, ať již jako členové souboru Kunovjan nebo členové komparsu.

Jako absolvent Mistrovské školy knihvazačské se živil knihvazačstvím, ale byl i výtvarně talentovaný a umělecké knižní vazby vystavoval jak na výstavách v regionu (Uherské Hradiště, Uherský Brod, Buchlovice), tak na celostátních salonech (Brno, Hradec Králové).

Přes své výtvarné a literární ambice vždy zůstal zakořeněn v Kunovicích a aktivně se podílel na společenském a kulturním životě. V poválečném období byl provozovatelem loutkového divadla (v dnes již neexistujícím sále u Bečiců), organizačním vedoucím Slováckého krúžku Kunovjan (s jeho jménem je spojena výstavba Kunovské jizby), členem výborů svazu zahrádkářů, svazu chovatelů drobného zvířectva a svazu včelařů, neboť miloval přírodu a práci na svém vinohrádku ve Staré hoře. Nebyl nikdy členem žádné politické strany a vše co dělal pro Kunovice, dělal s vědomím patriota, který měl rád své Kunovice a Kunovjany. Mnozí z nich se také zastavovali v jeho knihařské dílně, kde pracoval se svou sestrou Ludmilou Mařákovou. Tetičky přinášely svázat své kancionálky (modlitební knížky), členové různých spolků zase zájmové časopisy a někteří přicházeli jen tak, na pár slov - rád si s každým povykládal.

Život Fanka Jilíka byl nesmírně bohatý a plný zajímavých aktivit, jimiž sloužil Slovácku a samozřejmě Kunovicím, jež se staly jeho hlavním a nejsilnějším zdrojem (nejen) literární inspirace. Podrobný životopis Fanka Jilíka zpracovaný PhDr. Romanou Habartovou je publikovaný v knižním výboru Jilíkovy povídkové tvorby Tajemství lásky, vydaném v roce 2014. V této knize najde čtenář i autorovo vyznání rodnému kraji, esej o tom, čím ho v životě obohatila kniha, i kompletní bibliografii.

Součástí fondu kunovické knihovny se díky daru rodiny Jilíkovy stanou písemné pozůstalosti Fanka Jilíka, obsahující několik rukopisů jeho nevydaných děl (mj. scénář filmu O moravské zemi), soubor fotografií a dokumentů vztahujících se k jeho osobě, soubor Jilíkových uměleckých knižních vazeb a portrét Fanka Jilíka od akademického malíře Vladislava Vaculky.

Slavnostní přejmenování kunovické knihovny spojené s ukázkami z díla Fanka Jilíka včetně projekce filmu O moravské zemi připravujeme na pátek 6. listopadu 2020. Těšíme se na něj, podrobný program, o němž budeme veřejnost informovat, připravujeme a věříme, že jej budeme moci uskutečnit.